Jdi na obsah Jdi na menu
 


Blboun nejapný - DRONTE mauricijský

25. 10. 2008

Dronte mauricijský

ŘÁD: Holubi

ČELEĎ: Drontovití

ROD a DRUH: Raphus cucullatus

Obrazek

 

Vzhled : Velké nohy, zakrnělá křídla, krátký krk a neobyčejně silný hákovitý černý zobák dodávaly drontemu opravdu komický vzhled. přitom své masivní tělo nesl pod drobným pštrosím peřím. Dronte ztratil schopnost letu, protože neměl žádné přirozené nepřátele, což je časty jev i u jiných druhů žijících na ostrovech. Zatímco jení nelétaví ptáci mohou bez potíží běhat, dronte se batolil velmi neobratně. Jeho veliká hmotnost, okolo 20 kg, mu bránila v ryhclejším pohybu.

Způsob života : Lidé, kteří osídlili Mauricius, uváděli, že zde dronte žil ve velkém počtu. Přesto je toho o něm známo jen málo. Potravou byli tito ptáci vegetariány; vyhledávali především tvrdá semena. Aby si ulehčili jejich trávení, polykali hodně křemičitých oblázků, ty také byly nalezeny mezi zbytky koster. Při námluvách prováděli svatební tance, při nichž tloukli křídly. Žili ve stálých párech. Do travnatého podloží lesa snášeli jediné vejce. O mládě se starali oba rodiče.

Obrazek

Jak byl dronte vyhuben : I když byl dronte vzdálený příbuzný našich holubů, první obyvatelé Mauricia ještě nikdy nic podobného neviděli. Popisovali jej jako labuť s chocholkou nebo jako divokého krocana. Protože zde dodo neměl žádné nepřátele, přibližoval se k lidem scela beze strachu, a byl tak velmi snadnou kořistí. I když je popisováno, že maso doda nebylo příliš chutné, námořníci po dlouhých plavbách přeci jen nepohrdli jeho čerstvým masem. Maso ze 3 nebo 4 kusů stačilo k nakrmení celé posádky. Tyto odběry spolu s "činností" přivezených zdivočelých psů, koček a vepřů, kteří pronásledovali dospělá zvířata, či makaků, kteří hubili mláďata a vejce, byly příčinou vyhubení dronteho. K vyhubení tohoto ptáka ale nevedl jen nadměrný lov. S osídlenci se no ostrov dostali také prasata, psi a kočky. Pro ně bylo vajíčko nebo mláďě doda lehce dostupnou kořistí. V roce 1680, tedy 170 let poté, co první člověk vstoupil na ostov, byl zabit poslední dodo.

 

Obrazek

Tělesné rozměry: Délka -1m, asi velikost krocana ; zobák -23 cm dlouhý ; hmotnost - až 20 kg

Rozmnožování: Doba rozmnožování - po celý rok ; partnerství - trvalý pár ; počet vajec - 1 za rok ; délka sezení - 49 dní

Způsob života: Potrava - semena a plody ; hlas - některé prameny uvádějí, že pták byl němý, jiné naopak, že se ozýval hlasem podobným hlasu housete

Příbuzné druhy: Dva nejblíže příbuzné druhy, rovněž z ostrovů Maskarén v Indickém oceánu, byly dronte reunionský a obyvatel ostrova dronte samotářský

Dnes už není v žádném muzeu na světě žádný kompletní dronteho pozůstatek. Rozkládající se zbytky posledního uchovávaného dronteho byly v Oxfordu roku 1755 spáleny.

Vyhynutí dronteho bylo pro Mauricius katastrofou, která nezůstala bez následků. V průběhu 19. století zaznamenali přírodovědci, že na ostrově Mauricius začíná ubývat kdysi dominantní dřevina - strom Calvaria major. Zprvu nenápadný ústup se proměnil ve stále rychlejší vymírání. Na počátku 20. století začaly různé přírodovědecké instituce a spolky bít na poplach a založily projekt na záchranu ohroženého druhu, ale ten byl zcela neúspěšný. Strom se totiž odmítal rozmnožovat. V 70. letech 20. století již údajně existovalo pouze 13 exemplářů. Všechny byly staré přes 300 let.

 

Tehdy si americký ekolog Stanley Temple povšiml faktu, že vlastně na celém ostrově není známý výskyt stromu mladšího než poslední existující výskyt dronteho a vyslovil hypotézu, že příčinou vymírání Calvarie je vymření dronteho. Podle jeho hypotézy totiž semena tohoto stromu mají příliš tvrdý obal a aby vyklíčila, potřebovala být natrávena v drontím žaludku. Po sériích několika pokusů pak přišel s řešením - namísto dronta může stejně dobře posloužit krocan. Poté se již mohl plně rozběhnout projekt na záchranu ohroženého druhu a v současné době se začínají na ostrově zakládat nové porosty znovuzrozeného stromu.

Zdroj: Encyklopedie zvířat-(sbírací karty)

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

zajímalo by mě

(Péťa, 12. 6. 2015 13:06)

Je to velmi dobře zpracované,ale nenašla jsem tu od jaké doby Dodo žil....pokud to někde najdete odpovězte na muj komenatář


Děkuji

Jsme to my

(Crashik, 5. 6. 2012 20:29)

DNES mě paní učitelka pobavila na zemáku je třeba předcházet ničení přírody hmm.... kdo za to může že by ježíšek? ne jsme to mi vždy´t i ten dodo je chytřejší jak mi

Další důkaz lidské demence

(kocour2, 23. 8. 2011 11:10)

Příklad s katastrofickým výsledkem, když člověk zasahuje do přírody. Kromě člověka totiž v přírodě neexistuje žádná škodná. Každý živočišný druh má své místo a jehož ztráta má nedozírné následky.

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA